Pinčesové prasátko 2010 - reportáž a fotky

V sobotu 12.6.2010 jsme se rozloučili s pinčesovou sezonou a to jako již obvykle formou celooddílové grilovačky. Mecheche pořádané za sokolovnou se vydařilo naprosto skvěle, počasí bylo letos ideální, nálada perfektní. Aby ne, když na rožni se nám otáčel voňavý čuník, ze sudu se stáčelo osvěžující pivečko a uždibovala se delikatesní vepřová sušená šunka, o které jeden nejmenovaný spoluhráč poměrně dlouho všeznalým tónem tvrdil, že je z býka :).

Akce začala již v brzkých dopoledních hodinách, kdy náš předseda Dan nabodl s několika svými pomocníky čuníka a narazil soudek, takže my, kteří jsme dorazili „až“ na desátou či později, jsme už pouze těžili z výdobytků jejich soudružského úsilí :).

Někteří z nás si během odpoledne a podvečera s chutí zasportovali. Hrál se již tradiční výživný „frolbálek“ :), z kterého se několik členů jistě vzpamatovává ještě teď po týdnu a taky lehce prašný nohejbálek, při kterém, s postupem alkoholu v krvi, byly k vidění neuvěřitelné kreace většiny zúčastněných :).

Sobotní podvečer měl tři stěžejní body. Jedním bylo dlouho dopředu avizované holení Levlisovi kštice po prohrané sázce s Čížou a Cýrou. Páni exekutoři se o holení podělili rovným dílem a výsledkem byl slušivý superletní sestřih našeho Jendy :). Druhým bylo předání ocenění (diplom+putovní pohár) nejužitečnějšímu hráči oddílu Sokola Čáslav v uplynulé sezóně tzv. Hart Memorial Trophy, jejímž vítězem byl vyhlášen hráč A-týmu Martin Sosnovec. Třetím bylo předání upomínkové zarámované fotografie a dalších dárečků manželům Slezákovým, kteří ukončují činnost správců sokolovny. Tímto jim chci ještě jednou za oddíl stolního tenisu poděkovat za to, že to s námi celá ta léta vydrželi a vždy nám vyšli vstříc.

Poté, co slunko zapadlo za obzor, začala akce nabírat na obrátkách. Pašík utěšeně ztrácel na váze, prázdný soudek byl nahrazen plným a náš zpěv se za zvuků Filipovy kytary měnil z našeho obvykle obstojného zpěvu na nesrozumitelné rozjařené hýkání :).

Akce se nachýlila ke svému úplnému závěru přibližně kolem třetí hodiny ranní, kdy se symbolicky ve vzájemném záchytu odkolíbala tzv. „svatá trojice“ ve složení Bendys, Valis a Sosi, který po zemi drhnul zbytek sušené šunky a z báglu mu vypadávala jeho zasloužená Hart Trophy :).

V neděli bylo ještě potřeba ten svinčík po nás uklidit, takže na desátou se sešla uklízecí četa nejvěrnějších přeživších a dala vše pod strategickým vedením pana Slezáka do pořádku.

Na úplný závěr bych chtěl jménem všech účastníků poděkovat zejména Danovi Širákovi, ale i všem dalším, kteří se podíleli na přípravě a organizaci této nezapomenutelné akce.

Hezké léto všem a v září na viděnou!!!

fotky: zde